Informace o produktech

Co je to Quinoa?

obilí Inků – česky Merlík

(Chystáme pro vás kuchařku k této zdravé a také veganské potravině)

Tato rostlina je stará kulturní plodina původem z pohoří And v Bolívii, Peru a Chile, kde byla domestikována a již před 5000 roky byla potravinou Inků žijících na horských plošinách a v kopcovitých údolích. Výraz „quinua“ znamená v jazyce Inků „matka zrno“, s kolonizací Evropanů přišel úpadek, její pěstování bylo nahrazeno obilovinami, dochovala se jen v odlehlých oblastech Jižní Ameriky.

Rostlina se po roce 1975 znovu navrací do původních oblastí, nyní se aktivně pěstuje v hornatých oblastech And v Jižní Americe, tj. v Bolívii, Kolumbii, Ekvádoru, Peru a Chile. Největšími producenty jsou Bolívie 25 tis. tun a Peru 33 tis. tun.

Zvýšená poptávka po merlíku v bohaté Evropě i Severní Americe v souvislosti s jeho propagací coby zdravé (a také veganské) potraviny podstatně zvedla ceny, díky čemuž drobní jihoameričtí pěstitelé výrazně bohatnou.

V dnešní době je merlík čilský ceněn hlavně díky vysoké nutriční hodnotě a OSN ho klasifikovalo jako jednu z plodin obsahující velmi vysoké procento bílkovin. NASA jej zařadila jako vhodnou plodinu do výzkumného programu, jehož výsledky by umožnily podporovat a udržet lidský život během dlouhých vesmírných letů řízených člověkem. Je také jednou z plodin zařazených do programu FAIR TRADE, který mimo jiné garantuje spravedlivou cenu pokrývající náklady na produkci a životní potřeby.

Co je YERBA MATÉ + Kalabasa + Bombilla

Kalabasa se vyrábí z plodů Ligenaria siceraria, především z poddruhu zvaného lahvová tykev či kalabasa (používá se už přes 10 000 let k výrobě různých typů nádob, ale i hudebních nástrojů nebo ozdob). V oblasti jižní Ameriky se dnes kalabasa používá především pro výrobu nádobek na pití nápoje yerba (erva) maté. Obřad pití maté je součástí kultury především v Argentině, Chile, Uruguayi, Paraguayi a jižních oblastí Brazílie. Vedle kalabas z tykve se používají také hliněné, keramické nebo postříbřené, potažené kůží či jinak zdobené nádoby na maté. Půvabem tykvové kalabasy je její schopnost udržet nápoj dosti dlouho teplý, přitom však kalabasa díky použitému přírodnímu materiálu v ruce příjemně hřeje, ale nepálí.

Tradiční tykvovou kalabasu je nutné před prvním použitím připravit. Můžete vyzkoušet jednu ze dvou technologií :
1. způsob klasický:
- kalabasu naplníme do 1/3 yerbou maté, zalijeme horkou vodou a necháme na 24 hodiny odstát (kalabasa ze začátku bude propouštět vodu, proto podložíme ubrouskem nebo podšálkem a doléváme horkou vodou)
- nálev vylijeme a vnitřek kalabasy opatrně vyškrábeme lžičkou nebo ostrým koncem bombilly (kovové brčko se sítkem určené k pití maté), dáme pozor především na spodek nádobky, kde nejvíce hrozí, že kalabasu prodřeme, pak nádobku vypláchneme a necháme vyschnout
- opět naplníme kalabasu do 1/3 maté a necháme několik hodin odstát. Ani tento nápoj nepijeme (můžeme dohladit stěny nádobky lžičkou nebo bombillou)
- nyní by měla být kalabasa připravena; po každém použití nádobku vypláchneme a necháme dobře vyschnout, optimální je používat jednu kalabasu na jeden druh maté (nádobka je pak příjemně provoněna naším oblíbeným maté).

2. způsob úpravy kalabasy je tzv. karamelizace. Ta je vhodná především pro ty, kdo chtějí své maté sladit:
- rozmícháme několik lžic cukru v trošce vody a vaříme, jakmile začne cukr karamelizovat (tekutina musí být dostatečně řídká), vlijeme karamel do kalabasy, nebojíme se nádobku zalít až po hrdlo a necháme na 12 hodin odstát
- pomocí horké vody odstraníme krustu a karamel vylijeme, pak naplníme kalabasu horkou vodou, kterou po chvíli vylijeme, poté vnitřek kalabasy opatrně vyškrábeme lžičkou nebo ostrým koncem bombilly (dáme pozor především na spodek nádobky), pak kalabasu vypláchneme a necháme vyschnout
- uvaříme nový karamel, ale tentokrát můžeme vařit déle, hustou karamelovou tekutinu vlijeme do kalabasy a krouživým pohybem necháme přilnout ke stěnám nádobky; pracujeme rychle, protože karamel velmi brzy ztuhne (použijeme rukavice, protože horký karamel nádobku rozpálí; na odstranění ztuhlého karamelu z použitého nádobí je nejúčinnější vroucí voda)
- po 12-ti hodinách kalabasu vypláchneme horkou vodou, opatrně zahladíme lžičkou a necháme vyschnout
- cílem úpravy je hladký povrch uvnitř kalabasy. Pokud se nám to nepodaří napoprvé, postup z předchozích dvou bodů můžeme zopakovat
- při pití maté se karamel nepatrně uvolňuje, tedy po určité době musíme karamelizaci provést znovu.

K tradiční přípravě maté budeme potřebovat sypanou yerba maté, připravenou kalabasu z tykvového plodu a bombillu (nejlépe z kovu, vyrábějí se také bombilly z bambusu). Praktické je mít po ruce termosku s horkou vodou. Tradiční postup přípravy maté je tento:
1) do kalabasy nasypeme maté (kalabasa o obsahu 350 ml snese minimálně 5 kávových lžiček maté, můžeme dát však i podstatně více - každý si musí vyzkoušet optimální koncentraci)
2) maté zalijeme vlažnou vodou, jen tak, aby vodou nasáklo
3) po několika minutách vložíme bombillu a zalijeme horkou vodou (optimálně 80 °C)
4) po několika dalších minutách by mělo mít maté ideální teplotu k pití, pijeme skrz bombillu, maté bombillou zásadně nemícháme (hrozí ucpání sítka)
5) takto připravené maté je možné několikanásobně zalévat (k dalším nálevům používáme nejlépe horkou vodu z termosky; maté zaléváme, dokud nám nápoj chutná).

Maté je výrazný nápoj specificky nahořklé chuti, který můžeme sladit třtinovým cukrem, medem nebo oblíbenou laskominou v Argentině zvanou Dulce de Leche (tento mléčný karamel si snadno připravíme z plechovky slazeného kondenzovaného mléka, kterou vaříme ve vodě 2 hodiny, poté necháme vychladnout, pak otevřeme a konzumujeme.

Authentic Blades z Vietnamu

AUTHENTIC BLADES – AUTENTICKÉ ČEPELE

Nože, nůžky a náčiní "Authentic Blades" se podle staré tradice ručně kují v malé vesnici ve Vietnamu. Všechna ostří jsou z komprimované uhlíkaté oceli (nikoli nerezavějící!) a jsou velmi ostrá. Každý nůž je unikát.

Nože mohou být jednoduše přibroušeny a zbaveny nerovností na ocílce, nelakovaném dnu talíře nebo naším keramickým brouskem.

Nože se hodí nejlépe v kuchyni k rychlému krájení zeleniny, ovoce, chleba, sýra, masa atd.

Výrobky "Authentic Blades" se pokoušíme  přispět k zachování  kovářské tradice ve vesnici ve vietnamských horách, která byla odedávna zaměřena na kovářské umění, jež je ale stále více zatlačováno levnými výrobky z válcované oceli z Číny. Koupí nožů, nůžek a náčiní "Authentic Blades", které jsou námi nakupovány za podmínek Fair Trade obchodu, pomůžete také vy zajistit obživu vesničanů (kteří jsou z velké části kováři již po mnoho generací).

Naše nože a nůžky NEJSOU vhodné do myčky.

PRSTOVÉ LOUTKY
Peruánské fairtradové organizace řemeslníků jsou podporovány  CIAP po celé zemi.

Mezi podporované patří i ženy, které láskyplně a s velkou řemeslnou zručností ručně pletou „Prstové loutky“.

Většina z těchto žen má pletení loutek jako vedlejší činnost.  Žijí ve venkovských oblastech Peru a pletením loutek si přivydělávají mezi každodenní prací doma nebo na poli.
Ženy jsou velmi zručné. Většina zvládne uplést loutku do půl hodiny.
Díky této práci mají ženy příjmy, které jejich rodinám pomáhají k soběstačnosti. Zemědělství je neuživí. Tyto vedlejší příjmy jim pomáhají platit školné dětem a celým rodinám zdravotní péči.

LAKOVANÉ MÍSY

Patnáct vrstev laku je v průměru zapotřebí, aby výrobek získal svůj typický vzhled a lesk. Jako základ pro výrobu slouží bambus, keramika, nebo vydlabané kokosové ořechy.
Pokud má výrobek získat svůj typický a lesklý vzhled, je třeba ho nejdříve opatřit černým nátěrem. Ten se skládá ze speciální směsi jílu a barvy, která se získává z kešu ořechu. Pak je výrobek postupně lakován barevnými laky pro vykreslení vzorů a čirými laky pro dosažení typického lesklého vzhledu.
Přibližně 40 zaměstnanců, kteří pracují v dílně na předměstí Hanoje, zde pracuje několik hodin týdně.
Ve skutečnosti je většina z nich zemědělci a práce v dílně jim přináší další důležité příjmy.

Co je CAPIZ?

Říká se mu také „skleněná mušle“. Tenké plátky se získávají z tzv. capizových mušlí. Plátky jsou zpočátku bezbarvé a víceméně průsvitné. Dříve z nich Filipínci zhotovovali okna, můžeme je dodnes vidět na domech z 19. století, kde je v rámech oken dodnes „mušlové sklo“.
Sbírání capizu se oproti minulosti hodně změnilo. Původně se capiz „sbíral/lovil“ ručně, později pomocí sítí. V poslední době se z capizu vyrábějí stolní lampy a úspěšně se exportují. To má za následek, že podobně jako u rybářů se capiz začal sbírat ve větším množství a na souš se tak dostává i materiál ke zpracovávání nevhodný. Dalším negativním faktorem je vzrůstající znečištění moří.
Filipínská vláda podniká kroky, jak capizové mušle chránit. Je povoleno sbírat jen mušle určitého druhu a sběr pomocí sítí je vůbec zakázán. Drobné capizové předměty, které my /obchůdky Jeden svět/ prodáváme –andělé, misky, ozdoby na vánoční stromek – se dělají z materiálu, který odpadne při výrobě lamp.

Šperky z Tagua ořechu
Představujeme Vám rostlinnou slonovinu.Tedy takovou, která se dá získat bez zabíjení slonů. A máme pro Vás z této slonoviny rozličné šperky.

Tagua je plodem palmy Phytelephas macrocarpa, která se vyskytuje v tropických oblastech Kolumbie, Panamy a Ekvádoru. Palma je vysoká 5 až 6 m, roste ve vlhké tropické deštné zóně a trvá jí 15 let než vydá své první plody, které se však potom mohou sklízet až třikrát do roka. Během několika měsíců plod vyschne a ztvrdne do takové míry, že díky svým vlastnostem bývá srovnáván se slonovou kostí a u nás je též nazýván rostlinnou slonovinou. Pro svoji

kvalitu a odolnost byly tagua ořechy využívány již v dobách španělských kolonií k nejrůznějším účelům na knoflíky, dýmky, držadla deštníků, šachové figurky či na klaviatury.
S nástupem levných plastů ztratila Tagua svůj význam a teprve až v posledních letech znovu objevujeme nádheru tohoto nenahraditelného přírodního materiálu.

K výrobě šperků se využívá Tagua v přirozené barvě slonové kosti (v různé míře

obroušení), nebo se barví.

Co je Guarana nebo guaraná (vyslovuj gwa-ra-'naa), Paullinia cupana (syn. P. crysan, P. sorbilis) je keř nebo malý strom z rodu Sapindaceae, původem z Venezuely a severní Brazílie. Semena guarany jsou stimulantem centrální nervové soustavy.

Guarana hraje důležitou roli v kulturách brazilských kmenů Tupi a Guaraní. Název „guaraná“ je odvozen ze slova wara'ná. Tyto kmeny věří, že tato rostlina je magická, léčí střevní problémy a působí jako prostředek nabytí síly. Vypráví také báji o 'Božském dítěti', které bylo zabito hadem a jehož oči daly vzniknout této rostlině.

Využití
Při klinických testech byly zjištěny tyto účinky a následná využití: působí jako všeobecné tonikum, zejména při pocitu vyčerpání při léčbě průjmu a úplavice. Je indikována při nervových depresích a rekonvalescenci po dlouhodobých nemocích. Dále působí uklidňujícím způsobem při bolestivé menstruaci, působí pozitivně na nervový a svalový systém a předchází únavě. Stimuluje mozkové funkce a podporuje mozkovou činnost. Celkově zmírňuje a uvolňuje bolest a umožňuje snadnější snášení vysokých teplot. Má také afrodisiakální vlastnosti.

Složení

Semena guarany se skládají většinou s načervenalých rostlinných vláken a pryskyřice s malým množství oleje a vody

CO je MASTEK? – skupina kamenů
(talek, steatit, klouzek), chemický vzorec Mg₃Si₄O₁₀(OH)₂, je jednoklonný minerál. Český název podle vlastnosti – je na omak mastný, jinak z arabského slova talq – talek.
Mastek se označuje skupina kamenů, které mohou mít velmi rozmanité složení, v závislosti na svém zeměpisném původu. Jeho hlavními součástmi jsou minerály talek, chloritan, magnezit a serpentin. Vznikl před 2 miliardami let vlivem obrovského tlaku a enormně vysokých teplot. Tento proces dal nerostu do vínku lepší technické vlastnosti, než má průmyslově vyráběný šamot, který je potřeba k výmazu kamen a krbů. Nejbohatší naleziště mastku jsou v Brazílii, ale těží se i v Keni i Indii a Finsku, Švýcarsku, Kanadě a severní Itálii. Od nepaměti se mastek používá jako materiál pro výrobu různých předmětů. Už Vikingové ho získávali v norských lomech a položili tím základ pro kvetoucí výměnný obchod na mezinárodních obchodních trasách. Z lesklého žáruvzdorného materiálu vytvářeli hrnce, hrací kameny a šperky. Nádoby na vaření z mastku byly žádaným zbožím v celé severní Evropě. Ve Švýcarsku byly např. mastkové pánve používány k pomalému opékání na kamnech až do 20. století. A na mnoha trzích v afrických nebo asijských zemích nabízí obchodníci ruční práce z mastku ve tvaru dóz nebo figurek, které prodáváme v našich obchůdcích.


Foukané sklo z Mexika /Sopladora Camichines/

Patří do sortimentu FAIR TRADE už dlouho. V poslední době ale plastikové láhve nahradily skleněné v takovém množství, že v některých zemích musely skláři své dílny pro nedostatek recyklovatelného materiálu - starého skla -  zavřít. Partner firmy GLOBO se ale udržel a jeho historie je přesvědčující: je to tradiční rodinný podnik, se 27 plně zaměstnanými pracovníky, jejich mzda je 12%  nad obvyklou výší, mají nárok na dovolenou, na zdravotní péči a důchod. Vlastní provoz i administrativa se nachází pod jednou střechou. Ve většině skláren vládne hektický ruch a pohyb, protože tam jde především o rychlý výdělek a bezpečnost jde stranou. V této sklárně nasadili „výchovu ke klidným pohybům“ s cílem předcházet úrazům a daří se jim

Hodiny – OXIDOS /oxidos = rezavé/  Bogota - Kolumbie

Projekt na zhodnocení starého železa, na jeho recyklaci

V dílně, kde se recykluje a zpracovává staré železo na nástěnné a stojací hodiny, pracují bývalé „děti ulice“. GLOBO spolupracuje s tímto projektem od r. 2007, plně  ho rozvinul v roce 2009. Projekt má 30 spolupracovníků – z toho je třetina mezi 18 – 21 lety – platí za vzorový podnik s velkou budoucností.

Panenky, které „požírají“ starosti  /“žroutky“/
 

V Guatemale se říká: Když těmto panenkám svěříte večer každé jednu ze svých starostí a položíte si je pod polštář, vstanete ráno bez starostí. Panenky vás od nich vysvobodí.
 

Panenky vyrábějí ženy z organizace CONAVIGUA v Guatemala City. Tím, že si je koupíte, přispějete k zaměstnanosti těchto žen a k jejich pravidelnému příjmu. Často se jedná o vdovy po mužích, kteří padli v odboji proti diktátorskému režimu.
 

Papírové tašky z Indie -Děti ulice v New Delhi
 

Na hlavním nádraží se shromažďují děti ulice z nejrůznějších koutů Indie. Utíkají sem před domácím i sexuálním násilím a před utlačováním od členů vlastní rodiny. Tyto děti žijí na ulici a na nástupištích, ale hledají aktivity, kterými by naplnily svůj vlastní život: sbírají hadry, prodávají lahve a burské oříšky, čistí boty a nabízejí se jako nosiči zavazadel.
Mnohé z nich sklouznou na šikmou plochu a vydělávají si na živobytí ilegální činností.
 

Díky odhodlanosti některých dětí a díky pomoci angažovaných lidí vzniklo na předměstí New Delhi ve Faridabadu centrum KARM MARG. V něm se splnila touha dětí mít místo, kde by ve své nouzi našly útočiště, po místě kde by se mohly dělit o své starosti i radosti, po místě, kde by hledaly cesty k důstojnému životu. Ve středisku našlo domov 25 chlapců a 15 dívek. O provoz se starají samy, přičemž ty starší přebírají odpovědnost za skupinové aktivity. Středisko poskytuje dětem lékařskou péči, stravu, poradenství, zábavu a hry a připravuje je na budoucí povolání…. a zde konečně našly střechu nad hlavou. Děti se zde učí, jak si s malými náklady budovat existenci: ze starého papíru zhotovují sáčky, tašky a dopisní papír, vyrábějí pohlednice a zdobí je vlastními kresbami a vyrábějí tašky z odloženého šatstva a juty. Výrobky starších dětí se prodávají a z výnosu se částečně financují náklady programů.
 

KARM MARG má svůj slogan: „Pojďme spolu a vnesme do života dětí úsměv a jistotu“.


Pomerančové slupky /piel acida = kyselá slupka/  Kolumbie
 

V čele projektu stojí dva mladí lidé Anna Maria a Javier. Budují ho od roku 1997, dnes pracuje přímo v dílně 11 osob a dalších 20 jako „satelity“. V dílně se zpracovávají pomerančové slupky – odpad při výrobě šťáv – na různé figurky-magnetky, stojánky.

PRACÍ OŘECHY  Z HIMALÁJE  - FAIR TRADE prací prostředek, který roste na stromě.

Strom, na kterém „prací ořechy“ rostou, patří od nepaměti k obrazu himálajské krajiny. Oblast západního Nepalu, kde roste, je vzdálena asi 55 km od hlavního města Kathmandu. Stromy rostou v lesích volně, v okolí malých vesnic. Na podzim, v době sklizně, se na sběr do lesů vypravují celé rodiny. Část sběru použijí pro vlastní spotřebu, zbytek jsou nuceni prodávat za směšnou cenu zprostředkovatelům. Velká část sklizně končí v sousední Indii.

Hospodářský význam těchto plodů byl dlouho podceňován. Atraktivnější bylo stromy kácet a opatřovat si tak dříví na topení. Naštěstí vláda tuto činnost zastavila. Vyhlásila lesy za majetek obcí a těm uložila povinnost rozdělit veškerý materiální i finanční výnos těchto lesů spravedlivě mezi obce. Za těchto okolností přestalo být výhodně získávat v lesích palivové dříví , výhodnějším se stal prodej „pracích“ ořechů.

Skupina žen „WISH“ – svépomocná iniciativa žen -  uzavřela se třemi z těchto obcí smlouvu na dodání nejméně 5 tun „pracích ořechů“ ročně a nabízí tak dodavatelům  dlouhodobě výhodné podmínky odběru, a navíc jim při produkci i prodeji nabízí odborné poradenství. Výsledek je viditelný: výhod FAIR TRADE využívá 125 místních rodin. Větší část své produkce vyváží do Evropy, kde si „prací ořechy“ získávají stále více fanoušků.Ti v nich vidí alternativu ke stávajícím pracím prostředkům a cení si toho, že jsou to prostředky bez jakékoliv chemie. „Prací ořechy“ mají mnohostranné využití: jako čisticí prostředek na podlahy, okna, koberce, dokonce jako šampon.

3-5 ořechů vložte do sáčku  a dejte do pračky. Jsou vhodné pro jemné, barevné i vlněné prádlo a lze s nimi prát při teplotách  od 30 – 95 stupňů C. Při teplotě 30 C je možno použít prací ořechy i dvakrát.

RITHA – prací ořechy z kontrolovaného ekologického sběru jsou odpeckované plody „mýdlového stromu“ a sklízí se v rámci sociálního projektu pro drobné producenty v  himálajském regionu. Ořechy  obsahují aktivní saponiny, perou šetrně, nepoškozují životní prostředí ani prádlo ani vaši kůži.

 500g vystačí na 50-80 použití. PRACÍ OŘECHY - se stromu rovnou do pračky.

Přátelské kruhy -výrobky z hlíny – hrnčíři – Mexiko
 

Přátelské kruhy – původ: kolem misky, která symbolizuje oheň, jsou skupiny lidí, kteří se drží kolem ramen, objímají se. To vyvolává dojem harmonie a vyváženosti. Historické kořeny těchto skulptur leží ve státě Colima v dnešním Mexiku na pobřeží Pacifiku. V předšpanělské době bylo zde zvykem sejít se po překonání nějakých sporů a nově uzavřený mír takto oslavit. Z ohně v centru brali energii. Přátelský kruh je obrazem sounáležitosti a vzájemné pomoci. Tento výklad se traduje v různých podobách, ale je potvrzen i v literatuře.

 

Růže z Jericha

Symbol štěstí, lásky, dlouhého života a nepomíjivé krásy.
Div přírody, který vydrží po léta bez vody a bez země a snáší největší
vedra i nejsilnější chlad.
Tuto podivuhodnou rostlinu je možno nechat v každé roční době 
rozkvést a zase usušit. Bez zahrady a bez země, v pokoji nebo venku.
Kdo ji poprvé uvidí, považuje za nemožné, aby se z této zdánlivě neživé
koule stala v několika minutách sametově zelená, do široka rozprostřená
rostlina.

Postup:
Aby mohla rozkvést, položíme ji do studené nebo teplé vody. A pak
zažijeme skoro neuvěřitelný zázrak přírody. Zdánlivě neživé větvičky a
listy se otevřou k novému životu a během několika chvil je růže
z Jericha nádherně rozkvetlá.

Když růže rozkvete, položíme ji na plochou mísu a poléváme denně, nejméně
však každý druhý den trochou svěží vody. Po dalších 10 - 14 dnech bychom
měli růži položit na suché místo, pak během dvou dnů vyschne.
Rostlina stále žije, nikdy nehyne, stále působí stejně a dědí se z
generace na generaci.

Růže z Jericha byla do Evropy přivezena ze Svaté země nejprve křižáky,
později středověkými poutníky a byla obdivovaná jako kuriozita. Brzy o
ní vznikly krásné legendy. Panna Maria prý měla této růži na útěku
z  Egypta požehnat a propůjčit jí věčný život. V Evropě se má za to, že
v domě, kde je uchovávána růže z Jericha, panuje štěstí a požehnání.

Ve vlhkém stavu se růže používá jako zvlhčovač vzduchu a odstraňovač
kouře. Kde je uschována suchá růže nezdržuje se prý žádný hmyz.

Mnozí znalci říkají, že domorodci používají vodu, v níž rozkvetla tato
růže ke koupání, k pití, k obkladům a k odstraňování kouře. Připisuje
se jí léčivá moc.

Stará zkazka vypráví, že léčitelé v Orientě prodávali tuto rostlinu také
pro ulehčení porodních bolestí. Beduinské ženy změkčují růži ve vodě,
šťáva se pak pije a má tak být docíleno lehčího uzdravení nebo lehčího
porodu. Mimo to ženy prý poznají podle rychlosti, s jakou se větvička
napřimuje, jestli bude porod lehčí nebo těžší.
 

Báseň:

Toto je růže z Jericha,

nekvete,nevoní,nepíchá.

Vypadá jak hrouda hlíny,

nemá přednosti, jen stíny.

Bez krásy, bez půvabu

v pouštním vedru klopí hlavu.

Růží ji nazvat je snad vtip.

Všechno jiné znělo by snad líp.

V pouštním vedru klopí řasy

bez půvabu, šarmu, krásy…..

Nevyčítejme té růži,

že nám vůni, trny, dluží.

Ona jenom sbírá síly,

aby mohla v pravou chvíli

vyjevit, co v ní teď dřímá:

pod svou slupkou že je jiná..

Nezavoní, nerozkvete…

Co jerišskou růží zvete...

ALE ZKUSTE DÁT JÍ VODU

Stříbrné šperky z Nepálu

Vznikají v malý rodinných podnicích. Jde výlučně o ruční práci. Ten, kdo si stříbrný šperk koupí, přispívá nejen k zachování tradiční rukodělné výroby. 20% z prodejní ceny jde totiž do fondu, ze kterého Nepál financuje vysazování ovocných sadů, což zabraňuje další erozi půdy, ale – a to je nejdůležitější – zvyšuje příjem drobných zemědělců, takže nemusí opouštět své vesnice a uživí se i doma.